Rakovina plic


Co je rakovina plic?

Rakovina plic je celosvětově jedním z nejčastějších onkologických onemocnění.

Postiženi jsou častěji muži, u nichž je rakovina plic nejčastější příčinou smrti ze všech nádorů, v poslední době se ale významně zvyšuje počet onemocnění i u žen. Ohroženi jsou především kuřáci, protože kouření cigaret mnohonásobně zvyšuje pravděpodobnost vzniku tohoto druhu nádoru – až 90%pacientů jsou současní nebo bývalí kuřáci. Riziko zvyšuje i tzv. pasivní kouření, tedy pobyt nekuřáka v zakouřeném prostředí, kdy zvlášť ohroženy jsou děti v rodinách kuřáků.

Prevence

nekouřit (nezačínat, nekouřit před dětmi)

vyhýbat se znečištěnému ovzduší

Onemocnění rakovinou může probíhat poměrně dlouhou dobu bez příznaků, což má za následek průkaz až v pozdním stádiu již pokročilého onemocnění a tím výrazné zhoršení prognózy nemocných. Příznaky navíc mohou být zpočátku velmi neurčité a mohou se projevovat jenom občas. Patří mezi ně kašel, vykašlávání, dušnost, opakované záněty plic, bolesti na hrudi, hubnutí. Alarmujícím příznakem, který by měl nemocného ihned přivést k lékaři, je vykašlávání krve. V pokročilých stádiích se přidružují další příznaky signalizující šíření rakoviny do jiných orgánů.

Kdy vyhledat lékaře?

při opakovaných zánětech plic, bolesti na hrudi, hubnutí

při vykašlávání krve navštívit lékaře bezodkladně!

Diagnostické procedury jsou zaměřeny dvěma základními směry - jednak prokázat, že jde vskutku o rakovinu plic a zjistit, o jaký typ se jedná, a současně přesně stanovit rozsah rozšíření nemoci. Obě tyto informace mají zásadní vliv na stanovení léčebného plánu. V diagnostickém postupu bývá obvykle prvním krokem RTG vyšetření hrudníku, doplněné podrobným CT vyšetřením. V některých případech je vhodné doplnit další zobrazovací vyšetření, jako je vyšetření ultrazvukem (sonografie) nebo tzv. PET/CT vyšetření, které prokáže rozsev metastáz do organismu. Vzorek nádorové tkáně nutný ke stanovení typu nádoru se nejčastěji získá při bronchoskopickém vyšetření, kdy se podrobně prohlédne průduškový strom. U periferně lokalizovaných nádorů, nedostupných bronchoskopickému vyšetření, může přinést potvrzení diagnózy biopsie pod CT kontrolou, případně některé chirurgické metody jako torakoskopie (prohlídka pohrudniční dutiny) nebo mediastinoskopie (prohlídka prostoru za hrudní kostí). K upřesnění léčebného plánu je někdy potřeba doplnit další vyšetření, jako např. spirometrické vyšetření plicní funkce a další.

V závislosti na tom, jaký druh buněk obsažených v plících se maligně zvrhne, existuje několik typů rakoviny plic – dva základní jsou malobuněčná a nemalobuněčná rakovina. Malobuněčná rakovina obvykle zakládá vzdálené metastázy již v časných stádiích, proto je operační léčba tohoto typu možná jen výjimečně. Naopak nemalobuněčná rakovina se šíří až poměrně pozdě, proto, je-li to možné, tak základním způsobem léčby tohoto typu je operace. Operační odstranění nádoru sice představuje jediný způsob léčby, který přináší šanci na úplné uzdravení, velmi dobrých výsledků ale může být dosaženo i chemoterapií, zářením nebo jejich kombinací. Cílem této léčby, pokud není možné úplné vyléčení, je prodloužení délky života nemocných a zlepšení jeho kvality.

Klasická cytostatická léčba je založena na zásahu do metabolických pochodů při dělení buňky. Vzhledem k tomu, že nádorové buňky se dělí mnohem rychleji než zdravé buňky v těle, jsou také k této léčbě mnohem citlivější. Nevýhoda této léčby spočívá v tom,žemůže nepříznivěovlivnit i další, zdravé, ale rychle se dělící buňky, především buňky kostní dřeně, což se může projevit úbytkem krvinek. Jsou ale k dispozici léky povzbuzující krvetvorbu, kterými se daří tyto vedlejší projevy zvládnout. Nejčastější schéma léčby zahrnuje čtyři cykly aplikované ve třítýdenních intervalech.

V poslední době byly objeveny nové směry protinádorové léčby. Jedna skupina těchto léků neovlivňuje primárně dělení buněk, ale je zaměřena na specifické struktury, které jsou obsaženy výhradně nebo v mnohonásobně vyšší koncentraci v nádorových buňkách. Zasažení těchto buněčných struktur má za následek utlumení nebo ztrátu vlastností typických pro buňky zhoubného nádoru jako je nekontrolovatelný růst, šířenídodalších orgánůa jiné. Další skupina léků blokuje růstnových cévsměremk nádoru – tytocévy, jejichž růst nádor aktivně podporuje vylučovanými látkami, jsou nezbytné k výživě a dalšímu růstu nádoru a jeho šíření do vzdálených orgánů. K této tzv. cílené biologické léčbě jsou ale vhodné jen některé typy nádorů – rozhodnutí přinese podrobné histologické vyšetření vzorku nádorové tkáně.

Diagnózu rakoviny plic vždy stanoví pneumolog, na něhož je potřeba se obrátit již v počátečních stádiích výše uvedených příznaků. Ten také koordinuje prováděná vyšetření a podle výsledku (obvykle po konzultaci s dalšími odborníky) rozhodne pro ten druh léčby, který je pro daného nemocného optimální. Léčba klasickými cytostatiky je aplikována na pracovištích pneumologických nebo onkologických, kde je také prováděno záření – tato pracoviště jsou na řadě okresů. Cílená biologická léčba je vzhledem ke své náročnosti soustředěna do pneumoonkologických center, která jsou obvykle při plicních klinikách fakultních nemocnic. Tato pracoviště také obvykle provádějí chirurgickou léčbu nádorů. Na příslušné pracoviště je nemocný odeslán svým ošetřujícím pneumologem. Péči vpozdních stádiích nemoci je možné zajistit buď v domácím prostředí nebo ve specializovaných ústavech.

Kam se obrátit?

praktický lékař, který pacienta doporučí na plicní pracoviště

při obtížích přímo pneumolog

dále odborné pracoviště dle doporučení ambulantního pneumologa

Kde hledat sociální podporu?

Prakticky ve všech lůžkových zdravotnických zařízeních je dostupný sociální pracovník/pracovnice, který je schopen nemocnému poradit i pomoci při zajišťování sociálních potřeb.


Odborná konzultace

V případě dotazů ohledně rakoviny plic nás neváhejte kontaktovat.

Doc. MUDr. František Salajka, CSc., FCCP

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Sokolská 581

500 05, Hradec Králové

+420 495 836 341