Asthma bronchiale


Co je asthma?

Chronické celoživotní zánětlivé onemocnění dýchacích cest.

Chronický zánět je spojen se zvýšenou reakcí průdušek, které se nepřiměřeně stahují, což vede k příznakům nemoci. Jsou to pískoty při dýchání, dušnost, tlak na hrudi a kašel, především v noci nebo časně ráno. Astmatem trpí 5–10% populace.

Jaké jsou příčiny?

Astma se může projevit v kterémkoliv věku.

Astma vzniká na podkladě hlavně eozinofilního zánětu ve stěně průdušek u geneticky vnímavých lidí. V 95 % je podmíněno alergickou reakcí a astma bývá obvykle součástí celkového alergického onemocnění, v dětství často předchází potravinové alergie hlavně na bílkovinu kravského mléka a vajec nebo předchází chronický alergický ekzém či alergický zánět spojivek. Nejčastějšími alergeny jsou pyly, živočišné alergeny roztočů, plísní a zvířat a potravinové alergeny. Spouštěčem mohou být ale i viry nebo faktory zevního prostředí, jako studený a horký vzduch, zplodiny naftových motorů. Negativně působí i cigaretový kouř. Exacerbaci, tedy náhlé zhoršení astmatu,může vyvolat i psychická či nadměrná tělesná zátěž.

Jak se astma projevuje?

Astma se projevuje častým dráždivým kašlem, který se zhoršuje v noci, dále pak opakovanými epizodami pískotů, dušnosti a tlaku na hrudníku. Na astma bychom měli pomýšlet i u tzv. opakovaných nachlazení.

Kdy na astma myslet a jak ho vyšetřit?

Lékař vždy zjišťuje rodinný výskyt alergických onemocnění, tedy i astmatu. Cíleně se zjišťují rizikové faktory domácího prostředí domácí zvířata, kouření, ale ipracovnípodmínky. U konkrétního pacienta je zapotřebí zjišťovat údaje o nedonošenosti, časného období po narození, působení alergenů a charakteru dechových obtíží, hlavně na proměnlivost těchto potíží (variabilita).

Lékař vyšetří hrudník poslechem, dále se provede funkční vyšetření plic, provádí se tzv. spirometrie, kterou lze provádět již ve věku kolem 5 let u spolupracujících dětí, zjišťuje se i schopnost průdušek se roztahovat a tím zlepšovat plicní funkce (tomuse říká bronchodilatační test), někdy se provádějí i bronchokonstrikční testy, kdy se naopak zjišťuje nepřiměřená stažlivost průdušek, vyšetřují se i zánětlivé faktory z vydechovaného vzduchu (například množství oxidu dusnatého – FENO). Pacienta s podezřením na astma vyšetřuje také alergolog, a to kožními testy a odběry krve. Nemocní jsou vyšetřeni také na ORL, kdy je nutné vyloučit přidružená onemocnění (alergický zánět, polypy, strukturální změny například vychýlení nosní přepážky). Vstupně by se měl provést každému i rentgen hrudníku k vyloučení ostatních možných nemocí. Astma se vyskytuje v jakémkoliv věku, a proto při jeho vzniku v pozdějších fázích života je potřeba myslet i na jiná doprovodná onemocnění, tzv. komorbidity, jako je chronické srdeční selhání, obezita, refluxní nemoc jícnu a jiná často chronická onemocnění. Astma vzniklé v pozdějším věku bývá častěji těžšího charakteru.

Jak se astma lečí?

Především je nutné odstranění spouštěčů astmatu v okolí nemocného – kočka, pes, plísně, redukce roztočů v domácím prachu. U lehčích typů astmatu a alergické rýmy se provádí tzv. specifická imunoterapie, která patří do rukou alergologa. Znamená snížení přecitlivělosti vůči alergenu.

Základem jsou ale inhalační léčiva. Především je nutné potlačit zánět průdušek. Hlavními léčivy jsou ta s preventivním účinkem, kam na prvním místě patří inhalační kortikosteroidy. Jsou nově doporučována jako lék první volby u všech 5 stupňů astmatu, kterými je určena jeho tíže. K nim se pak postupně mohou přidávat ostatní léčiva, která uvolňují stažené svaly v průduškách (bronchodilatační léčiva). Ta se podávají vždy v kombinaci s inhalačními kortikosteroidy. Bronchodilatační léčiva jsou jednak pro krátkodobou úlevu, protože v době exacerbace (zhoršení astmatu) je zapotřebí rychle rozšířit průdušky a tak zlepšit dýchání, někdy se používají i preventivně před tělesnou zátěží, a dále to jsou bronchodilatační léčiva, která se používají v dlouhodobé léčbě spolu s inhalačními kortikosteroidy v případě těžších forem průduškového astmatu. V kombinacích se pak používají i další léčivé skupiny. Cílem je u každého astmatika navodit úplnou kontrolu (stabilizaci) astmatu, mluvíme o nulové toleranci astmatických příznaků. U někoho stačí jeden lék a u někoho pak řada léčivých skupin včetně nových moderních léčiv. Pro pátý stupeň astmatu (pacienti jsou na vysokých denních dávkách inhalačních kortikosteroidů nebo dokonce užívají celkové kortikosteroidy) pak platí nutnost určení konkrétní formy astmatu (určuje se tzv. fenotyp). Zde máme nově možnost léčit astma v Centrech pro obtížně léčitelné astma a využívat nejnovější biologická léčiva, která dokáží astma lépe stabilizovat a navíc můžeme předejít nasazení či snižovat dávky celkových kortikosteroidů, které mají řadu negativních nežádoucích účinků. Každopádně je nutné celoživotní nekouření cigaret. Každý astmatik by měl být poučen a opakovaně kontrolován, jak zvládá podání léčiv z různých inhalačních systémů (nutné zvládnout techniku inhalace). Doporučuji prostudovat www.mujinhalator.cz

Exacerbace se většinou řeší navýšením protizánětlivé a bronchodilatační léčby, někdy je nutná hospitalizace, podání celkových kortikosteroidů, kyslíku a někdy krátkodobá umělá ventilace (napojení na přístroje), které pomohou zvládnout akutní stav.


Správné používání inhalátorů

Velká část pacientů neumí správně inhalovat, přitom správná inhalační technika je pro úspěšnou léčbu klíčová.

Správné používání inhalátorů

Odborná konzultace

V případě dotazů ohledně asthma nás neváhejte kontaktovat.

Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.,

Přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a Nemocnice Na Bulovce Praha

Budínova 67/2

180 81, Praha 8 – Libeň

+420 266 082 080